Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sachsenhausen

20. 4. 2006

Sachsenhausen

Obrazek

Legenda a copyright.

Stavba koncentračního tábora Sachsenhausen byla zahájena v létě roku 1936 přibližně 35 km severně od Berlína. V srpnu a září roku 1938 sem bylo deportováno 900 vězňů z Esterwegenu, kteří pokračovali v další výstavbě tábora. Na konci září byl tábor připraven a byli sem přivezeni první političtí vězni.

Vedle dřevěných vězeňských baráků tu stály také cihlové domy pro příslušníky SS a několik továrních hal, kde byli vězni využíváni na otrocké práce. Před vypuknutím 2. světové války představovali většinu zdejších vězňů němečtí komunisté a Židé. Do Sachsenhausenu bylo dopraveno na 6000 osob, které německé úřady označily jako asociální. Bezprostředně po křišťálové noci sem bylo v listopadu 1938 deportováno také 1800 Židů, kteří zde byli během několika následujících týdnů zavražděni.

Obrazek

Sachsenhausenští vězňové v jídelně, 1939-1949. (Foto: Gedenkstatte und Museum Sachsenhausen, courtesy of USHMM Photo Archives.)

V listopadu 1939 překračoval počet vězňů v Sachsenhausenu 11300 osob. V důsledku rozšíření tyfové epidemie a odpírání lékařské pomoci nemocným tu zemřely stovky vězňů. Mrtvoly byly zpočátku převáženy do krematoria v Berlíně, teprve v dubnu 1940 bylo zřízeno krematorium v samotném táboře. Popravy zde byly na denním pořádku. Krátce po přepadení Sovětského Svazu byly do Sachsenhausenu dopraveny tisíce sovětských válečných zajatců, kteří byli z velké části postříleni, pověšeni či utýráni k smrti bitím a hladem. Na podzim roku 1941 zde byly na vězních testovány také účinky plynového vozu před jeho plánovaným použitím na východě.

Po roce 1938 se změnil charakter složení vězňů. Začaly početně převažovat osoby uvězněné z rasových důvodů nad vězni politickými. Blízkost Berlína předurčila Sachsenhausen, aby se stal centrem pro celý aparát zabývající se nacistickými koncentračními tábory. Nacházelo se zde sídlo "Inspektora koncentračních táborů". Sachsenhausen jako vzorový a výcvikový tábor SS sloužil také k zaučení budoucích táborových funkcionářů a velitelů. Veliteli tábora byli Hermann Baranowski, Hans Loritz, Walter Eisfeld a Anton Kaindl.

Obrazek

Obžalovaný Anton Kaindl u procesu v Berlíně, 23. říjen - 1. litopad 1947. (Foto: Archives of the Federal Security Service of the Russian Fed., courtesy of USHMM Photo Archives.)

V lednu 1942 začali vězni z rozkazu SS stavět tzv. "Stanici Z", která byla určena k likvidaci vězňů. 29. května 1942 bylo za účasti vysokých nacistických představitelů toto zařízení uvedeno do provozu. Na ukázku jeho účinnosti zde bylo toho dne zastřeleno 96 Židů. V březnu 1943 byla ke "Stanici Z" přistavena ještě plynová komora, která se užívala až do konce války. Počet obětí této plynové komory není známý, protože transporty určené k zplynování nepodléhaly registrační proceduře.

V blízkosti tábora zřídily své továrny velké koncerny, které využívaly otrocké práce vězňů. Jednalo se o společnosti AEG, Siemens & Halske, Heinkel Flugzeugwerke, IG Farben či Daimler Benz Werke. Sachsenhausen měl přibližně 100 pobočných táborů a externích komand. Mezi nejznámější patřilo tzv. Schuhläuferkommando, ve kterém měli vězni po celý den chodit po vytyčené trase a pro armádní účely tak provádět zatěžkávací zkoušky testovaných materiálů vhodných pro armádní obuv. Obávaným trestním komandem byl tzv. Klinkerwerk, kde vězni vyráběli cihly pro budoucí výstavbu Berlína podle návrhů A. Speera a později byli využíváni při výrobě granátů.

Obrazek

Vězňové s trojúhelníky stojící při nástupu, 1938. (Foto: National Archives, courtesy of USHMM foto Archives.)

Na počátku roku 1945 v souvislosti s postupem spojenců dramaticky vzrostl počet uvězněných osob. V dubnu 1945 byl vydán rozkaz k evakuaci 33000 zbývajících vězňů, kteří se ve čtyři sta členných skupinách vydali na pochod smrti směrem na sever k moři. Záměrem nacistů bylo potopit lodě, na které měli být tito vězni naloženi. Na šest tisíc vězňů při tomto pochodu smrti zahynulo. Pochod osvobodily nedaleko Schwerinu sovětská a americká armáda.

Asi 3000 vězňů (z toho 1400 žen), kteří zůstali v táboře, osvobodili 22. dubna 1945 sovětští vojáci. Podobně jako v dalších táborech zemřelo na následky věznění ještě krátce po osvobození mnoho bývalých vězňů, a to navzdory lékařské pomoci, které se jim dostalo.

Táborem prošlo za dobu jeho existence přes 200 000 vězňů, z toho 30-35 tisíc jich zde bylo usmrceno.

 

Náhledy fotografií ze složky Koncentrační tábor Sachsenhausen

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

výročí

(Milan Klukáček, 2. 10. 2009 12:46)

Dobrý den !
Rád bych vás informoval, že se dnešního dne dožívá devadesáti let pan Ing.Emil Somol. Jako student byl odvlečen do Sachsenhausenu. Později se zúčastnil odboje v Nové Pace. Dostal vyznamenání od Ministerstva Národní Obrany a od představenstva Nové Paky.
zdraví Ing.Milan Klukáček. zeť Ing.Emila Somola
603966136

Re: výročí

(Ivan Lefner, 25. 2. 2014 15:52)

Bohužel jsem tuto Vaši zprávu našel pozdě. Byl jsem podřízeným pana Ing Somola až do jeho odchodu do důchodu a hodnějšího nadřízeného jsem nikdy neměl. Pokud je ještě živ, přeji hodně zdraví a dlouhá léta. Chodím do klubu důchodců Vodních staveb a všechny by jistě potěšilo, kdybych přinesl příznivou zprávu a mohl je od něj pozdravovat.
Ing Ivan Lefner, 723 732 971, ivan.lefner@seznam.cz