Jdi na obsah Jdi na menu
 


Miloslav Moulis - bývalý buchenwaldský vezeň č. 15941

16. 1. 2008
Kamarádi, tábor je svobodný!


V těchto dnech si připomínáme již po jednašedesáté 11. duben roku 1945, osvobození nacistického koncentračního tábora Buchenwald. Stalo se tradicí, že tento den je oslavován i jako Mezinárodní den osvobozených politických vězňů.

Předlouhých jednašedesát let uplynulo od toho nezapomenutelného okamžiku. Tehdy za slunečného, téměř letního dne, uprchli poslední esesáci, stateční vězňové přelézali ostnaté dráty a ke koncentračnímu táboru se přiblížil první americký tank.
Nastal den, na který jsme celá léta čekali, i když jsme nevěděli, zda se ho vůbec dožijeme. Ani jeden vězeň nesmí padnout živý do rukou spojeneckých armád. Tak zněl rozkaz Hitlera a Himmlera. Pamatuji si, jak už v předcházejících dnech vyhnali SS jen v Buchenwaldu na pověstné pochody smrti přes 20 tisíc vězňů, kteří měli být postupně zahubeni. Ještě dva dny před 11. dubnem přicházely do Buchenwaldu nekonečné zástupy zubožených, často již umírajících ubožáků z pobočných táborů, kde lidé pracovali v podzemních nacistických fabrikách. Na pochodech byli vězňové likvidováni, stačilo, když se někdo o chvilku opozdil a byl strážnými nemilosrdně zastřelen. Dnes, kdy si připomínáme toto výročí, vzpomínáme také bezpočet našich kamarádů, kteří se stali na samém konci války oběťmi nacistické hrůzovlády.
Ale Buchenwald nebyl jen místem nepopsatelných zločinů, utrpení a smrti. Že se nám některým podařilo přežít léta hrůz, o to se zasloužila bezpříkladná a dnes už neuvěřitelná solidarita mezi politickými vězni. V těch strašných podmínkách, v místech, která byla založena k vraždění lidí, mnozí denně riskovali život, aby pomohli druhým. V Buchenwaldu se nejednou podařilo zachránit člověka již odsouzeného k smrti. Čeští lékaři obrazně řečeno strkali hlavu do oprátky, aby zachránili Rusa nebo Francouze. Političtí vězňové se spojili, aby zachránili život malého polského chlapce, jak to popisuje známý román Nahý mezi vlky.
Několik dní před osvobozením velitel koncentračního tábora nařídil, aby se ihned dostavilo k bráně čtyřicet sedm vybraných vězňů, především německých antifašistů, z nichž někteří byli vězněni již od roku 1933, kdy se nacisté dostali k moci. Mezi nimi byl i Čech Petr Zenkl, primátor Prahy, vězněný od roku 1939. Všichni měli být zahubeni ještě před příchodem spojeneckých armád. Ale stalo se něco neuvěřitelného: výbor tajné organizace vězňů, příslušníků všech národností, se usnesl: Ohrožené spoluvězně nevydáme, ale v táboře je ukryjeme.
Ale to již byla vzpoura, něco v koncentračním táboře neslýchaného. Esesáci zuřili, usilovně hledali ukryté. Marně, nikdo je nezradil. Všichni se dožili osvobození.
Na rozhodující a osudný den 11. duben nikdo z nás nemůže zapomenout. Byly tři hodiny odpoledne, kdy se z táborového rozhlasu ozval hlas Hanse Eidena, německého antifašisty: Kamarádi, tábor je svobodný!
Ale ještě před tím, než přijely americké tanky, stateční vězňové, příslušníci tajné organizace, již obsadili tábor.
Je třeba také dodat, že k žádnému krvavému masakru nedošlo. Ozbrojení vězňové předali sto sedmdesát esesáků, které pochytali, americké armádě.
Ale ještě na jiný okamžik nelze zapomenout. O několik dní později, 19. dubna, se shromáždilo na táborovém náměstí, bývalém apelplatzu, všech 20 tisíc zachráněných, dnes již bývalých vězňů. Byli mezi nimi Francouzi, Poláci, Rusové, přes dva tisíce Čechů, Jihoslované i němečtí odpůrci nacistů. Před tribunou se třepotaly vlajky všech evropských států, mezi nimi i vlajka Československé republiky. V několika jazycích byl potom přečten text Buchenwaldské přísahy, kterou jsme jednohlasně schválili.
Od osvobození Buchenwaldu a jak říkáme, od našeho druhého narození, již uplynulo více než šest desetiletí. V roce 1945 bylo nacistické Německo poraženo, ale léta, která následovala, nebyla v mnoha částech světa dobou míru. A ještě dnes pozvedají svůj hlas kazimíři, kteří tvrdí, že neexistovaly žádné plynové komory a krematoria, v nichž byly vražděny statisíce lidí, mužů, žen i dětí. Právě my, kteří jsme prožili hrůzy Osvětimi, Buchenwaldu a jiných koncentračních táborů, musíme tyto zlověstné hlasy přehlušit a znovu všem lidem říkat pravdu, kterou jsme poznali z vlastních trpkých zkušeností. Zároveň na začátku 21. století musíme zakřiknout všechny, kdo vůbec zpochybňují výsledky druhé světové války. Německý nacismus byl sice poražen, ale dnes vyvstávají nová nebezpečí. Bezpříkladné zločiny teroristů ohrožují celý svět a mohou ohrozit každého z nás. Zášť mezi národy a rasismus nezmizely. Stále aktuální jsou slova Buchenwaldské přísahy, že neustaneme, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu. Také letos 11. dubna nebudeme jen vzpomínat, ale i varovat.


Miloslav Moulis
bývalý buchenwaldský vězeň č. 15 941

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

miseb62@seznam.cz

(Milan Šebek, 19. 11. 2017 6:50)

Dobrý den, pane Moulis, nevíte prosím něco o mém strýci Rudolfu Šebkovi ? Jako mladý utíkal tzv. balkánskou cestou do Anglie, ale byl chycen a většinu války strávil v Buchenwaldu. Máme doma pár dopisů a vězeňské číslo, ale jinak o něm a jeho pobytu v koncentráku nevíme vlastně vůbec nic. Mějte se hezky a děkujeme za případnou odpověď. S pozdravem M. Šebek.

Kniha to byl BuchenWald

(Miroslav Rail, 26. 12. 2016 14:28)

Pane Moulis vé své knize ste psal o Britském agentovi který byl vězněn v Buchenwaldu jmenoval se František Auerbeck byl tonmé babičky bratr vím toho dost ale jsou věci které nevím nemohl byste prosím něco o tom zdělit děkuji

Kniha to byl BuchenWald

(Miroslav Rail, 26. 12. 2016 14:27)

Pane Moulis vé své knize ste psal o Britském agentovi který byl vězněn v Buchenwaldu jmenoval se František Auerbeck byl tonmé babičky bratr vím toho dost ale jsou věci které nevím nemohl byste prosím něco o tom zdělit děkuji

Kniha to byl BuchenWald

(Miroslav Rail, 26. 12. 2016 14:26)

Pane Moulis vé své knize ste psal o Britském agentovi který byl vězněn v Buchenwaldu jmenoval se František Auerbeck byl tonmé babičky bratr vím toho dost ale jsou věci které nevím nemohl byste prosím něco o tom zdělit děkuji

Můj děda přežil Buchenwald,jeho žena se dvěma dětmi to štěstí neměli zemřeli v Osvětimi

(Petr, 26. 10. 2013 15:52)

Dobrý den můj děda s tátovi strany Samuel Helman,přežil pobyt v kt Buchenwald zahrabaný posledních několik dní v hromadě mrtvých spoluvězňů před zdejší márnicí.Jeho žena se dvěma dětmi(chlapcem a dívkou)však toto štěstí neměli.Zemřeli v kt Osvětim.Když se po válce vrátil zpět do Čech znovu se po nějaké době oženil a z tohoto manželství se narodil můj táta.Pokud náhodou ještě někdo z jeho spoluvězňů kteří ho znali žije rád bych se o něm a té době dozvěděl více.Nebo máte někdo doma nějaké dokumenty či fotografie moc rád bych získal jejich kopie.Předem velice děkuji.Musela to být hrozná doba,ať již se nic podobného neopakuje.
hepe@seznam.cz

Re: Můj děda přežil Buchenwald,jeho žena se dvěma dětmi to štěstí neměli zemřeli v Osvětimi

(Jana, 16. 1. 2014 22:16)

Dobrý den,píšete zde, že Váš děda přežil Buchenwald. Bratr mého pradědy byl v ČR zajat SS a převezen do Buchenwaldu, kde byl asi v roce 43 nebo 44,zabit. Nevíte náhodou,jestli je někde seznam vězňů z kt Buchenwald. Děkuji Jana

oprava

(Jana, 16. 1. 2014 22:20)

ne v ČR,ale ČSR

Re: Re: Můj děda přežil Buchenwald,jeho žena se dvěma dětmi to štěstí neměli zemřeli v Osvětimi

(Petr, 31. 5. 2014 22:24)

Dobrý den Jano.
Nevím zda nějaký seznam Buchenwaldských věznů existuje protože Němci když se pokoušeli tábor v rychlosti opustit nelikvidovali jen přeživší vězně,ale i veškeré důkazy o chodu tohoto koncentračního tábora.Ale mezi potomky vězňů jistě mnoho fotografií i jiných dokumentů existuje.Jen je najít a přesvěčit aby se podělili o kopie.Pokud v budoucnu na něco narazíte budu Vám velice vděčný pokud se se mnou podělíte o jakékoli informace fotografie,či jiné dokumenty.
Díky a přeji mnoho úspěchů v pátrání,ale i ve Vašem osobním životě.
Petr.

Re: Re: Re: Můj děda přežil Buchenwald,jeho žena se dvěma dětmi to štěstí neměli zemřeli v Osvětimi

(Áron, 12. 2. 2016 16:20)

Dobrý den, pochybuji, že ještě si tuto zprávu přečtete, ale v rámci bádání jsem náhodou narazil na váš dotaz a ano, existuje seznam československých vězňů, přinejmenším těch přeživších po osvobození Buchenwaldu. seznamy jsou uloženy v Archivu Národního muzea v pozůstalosti Bohumila Přikryla, kt.5, oddělení 223-228, alespoň tam jsem našel informace o svém pradědečkovi :)
Hodně štěstí!

Re: Re: Re: Re: Můj děda přežil Buchenwald,jeho žena se dvěma dětmi to štěstí neměli zemřeli v Osvětimi

(Petr, 25. 3. 2016 9:58)

Děkuji moc za radu.Upřímně už jsem ani nevěřil,že někdo něco poradí.Určitě to rád zkusím protože mě to zajímá.Jen doufám,že v seznamu jsou i čeští židé ruského původu.Moc moc děkuji za odpověď.
Příště můžete pro komunikaci použít i můj mail hepe@seznam.cz
Do předmětu dejte třeba BUCHENWALD.
Díky a vše dobré.

dedecka

(igor , 14. 9. 2014 22:14)

Ahoj hledam sviho dedecka ktery byl v buchenwanskym tabore uz davno nezije ale jen se zajimam jestly tam byl utek a zil tam po dobu 2 let pak utek spatky na slovensko od kut pochazel jmenovalse štefan kudras skousim to hledam vsude a nic dekuji

I můj dědeček přežil Buchenwald

(Olga , 8. 9. 2014 11:14)

Dobrý den,
i můj dědeček přežil Buchenwald. Bohužel toho moc nevíme, narodila jsem se 2 roky po jeho smrti.Můj táta vypráví, že když se jako děti táty ptaly na Buchenwald, vždy se rozplakal a nechtěl o tom mluvit. Přežil útěkem, bylo jich asi 6, z toho 2 zemřeli na útěku, myslím, že byli zastřeleni. Dědeček byl ze Slovenska z okolí Bánovce nad Bebravou. Také by mě zajímal seznam jmen. Nevíme důvody zatčení, nevím jak dlouho v táboře byl. Čtu také knihu To byl Buchenwald.

Snaha urobit register Cechoslovakov v Buchenwalde

(Eva F.Dobrakov, 22. 1. 2013 20:10)

Dobry den.Moj stary otec ing. Fridrich {Bedrich} Olah bol plukovnik armady g.Svobodu.Bol vezneny od roku 1944 do oslobodenia v Buchenwalde a prezil.Vzdy som od dojatia plakala {spolu s nim },ked rozpraval o oslobodeni americanmi. Ked rozpraval o "Amerikancoch"ktori mali zuvacky.Vela spominal svojich kamaratov.Mam listy z koncentraku pre moju staru mamu cesku ,ktora sa schovavala v pivnici na Slovensku s mojou mamou.MIENIM UROBIT ZOZNAM A ZAVESIT HO NA NET.Tu nehcam odkaz na stranky.Musim preluskat par zaznamov z pivnice:}

Re: Snaha urobit register Cechoslovakov v Buchenwalde

(Petr, 31. 5. 2014 22:42)

Dobrý den můj děda s tátovi strany Samuel Helman,přežil pobyt v kt Buchenwald zahrabaný posledních několik dní v hromadě mrtvých spoluvězňů před zdejší márnicí.Jeho žena se dvěma dětmi(chlapcem a dívkou)však toto štěstí neměli.Zemřeli v kt Osvětim.Když se po válce vrátil zpět do Čech znovu se po nějaké době oženil a z tohoto manželství se narodil můj táta.Proto by mě zajímal nejenom seznam,ale jakékoliv fotografie či dokumenty.Pokud souhlasíte nechávám zde svůj kontakt a předem velice děkuji ať už se rozhodnete jakkoliv. hepe@seznam.cz

Přežila koncentrák ,aby zemřela zvůlí režimu v roce1958.

(Zdeněk Florian, 17. 11. 2013 10:30)

Má matka rozená Němka přišla na území Čech z Buchenwaldu z osvobozeneckou armádou.Jako cizinka byla nepřítelem dělnické třídy dle archyvníh údajů.Bylo mě šest let když byla vyhozena z auta zřejmě STB,zemřela na následky tentýž den.Po smrti již nemohla ohrožovat dělnickou třídu a nezletilý syn byl předán na převýchovu.
Do dnešního dne mám z této události trauma a zdravotní potíže.
Maminka se prostě nacházela na nespravém místě v nepravý čas.

prastrýc

(Ondra, 13. 10. 2011 0:25)

Dobrý den.Můj prastrýc se jmenoval Václav Hejn ze Sobotky.Taktéž byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.Ještě před tím byl jako politický vězeň v k.t.Osvětim.Po osvobození k.t.Buchenwald se šťastně vrátil do čech do Sobotky,ke své milované manželce Marii Hejnové.Prosím neznal jste ho někdo?

Starý a prastarý otcovia v Buchenwalde

(Adriana Mendel, 31. 8. 2011 16:32)

aj moji starý a prastarý rodičia boli v Buchenwalde. Boli tam preto, lebo boli Karpatskí Nemci v obci Klacno ( Gajdel ) na Slovensku. Irónia... Otcov otec sa vrátil,jeho otec nestihol. Videli sa ešte pred tým ako mali prísť spojenecké vojská.Oslobodenia sa nedožil, patril medzi tých, ktorí mali ešte rýchlo zomrieť. Tí čo prežili, nechceli rozprávať a vybavovať si spomienky.Keď sa vrátili na Slovensko, nemali ani domov. Bývali tam už Slováci, majetok zhabaní a nevrátení doteraz a to nehovorím koľký museli odísť zase s batohom preč zo Slovenska...Starého otca brata zastrelili pri Jasenove, lebo bojoval s partizánmi,jeho mame zobrali majetky, lebo bola pre Slovákov Nemka... ˇPoklona admin.-stránky...

Strašná doba

(Sima, 22. 8. 2011 22:04)

Můj děda Bohumil Dřevo byl také vězněn v tomto koncentračním táboře. Nikdy se nevrátil. Myslím, že na něho babička čekala až do své smrti v roce 1991.Ani můj otec ho nikdy nepoznal, narodil se až po jeho uvěznění....Strašná doba. Snad se nebude už nikdy opakovat.

....Muj dědeček vězněn v kt Buchenwald

(Dušan Kobliha, 21. 11. 2010 20:27)

Muj dědeček František Trojanovsky byl politickým vězněm tohoto koncetračního tabora. Pamatuju na vyprávění kdy jsme se ho jako deti pořad ptali na ruzné věci. Dodnes ho obdivuju , skláním se za statecnost, sílu, vuli.....a nejen jeho ale i ostatních spoluvěznů.......

Každý musí začít sám u sebe

(Radim Macek, 13. 2. 2010 14:44)

To,co se v minulích letech stalo se stalo proto,aby se to už nikdy víc neopakovalo.Lidem,kteří tuto hrůzu se cti přežili a lidem odvážným,kteří se nebáli pro druhé nasadit svůj život,tímto skládám hlubokou úctu za jejich statečnost a věrnost svému srdci.Každý z těchto lidí at je nášim životním vzorem.