Jdi na obsah Jdi na menu
 


Blok smrti

10. 5. 2009
Podzemí
Trestné komory:
   Cely v podzemí se od sebe lišily a sloužily k různým účelům. V obyčejných celách byli umisťováni vězňové behem vyšetřování, do temných komor posílali vězně k odpykání trestu a od roku 1941 ty, které při apelu vybral velitel nebo vedoucí tábora. "Výběr" se prováděl po zjištění útěku některého vězně z tábora. "Vybíralo se" z bloku, k němuž patřil uprchlík. Obvykle vybírali 10 nebo 20 vězňů. V temných komorách nedostávali vězňové ani jíst ani pít Po několika dnech umírali hladem. Ti, kteří byli posláni do temné komory (plocha kolem 7 m/2) k odpykání trestu, trávili v ní celou noc a ráno museli do práce. Bývalý vězeň Maxmilian K. popisuje pobyt v temné komoře:
   "Po večeři kolem 21. hodiny jsem šel na blok číslo 11. V podzemí tohoto trestního bloku vyly bunkry. Přihlásil jsem se u blokového společně s 38 spoluvězni, kteří měli podobně jako já odsedět tři noci. Jakmile blokový podal službu majícímu blokführerovi hlášení o počtu vězňů, zavedl nás v jeho přítomnosti do sklepa a zavřel v cele číslo 20. Obvykle se přitom prováděla osobní prohlídka každého vězně. Tentokrát však na to zapomněli. Proto měli němečtí kápové u sebe cigarety, zápalky, svíčku a brožury ke čtení. Ve 22.00 hodin zapálili kápové svíčku, četli brožury a kouřili cigarety. V cele bylo stále dusněji. Teplota vzduchu prudce stoupala, takže jsme začali odhazovat saka, kalhoty a pak prádlo. Kolem půl jedné už nebylo možno stát. Lidé se začali motat, vrážet do sebe, proklínat; chtěli vyrazit dveře, ale bezvýsledně. Zápach se neustále zvyšoval, výpary dusících se lidí stávaly se nesnesitelné, slabší lidé padali, silnější bojovali o místo u dvěří, kudy aspoň částečně pronikal vzduch. Ponějaké době ztratili všichni vědomí, a když byl ráno v 5 hodin bunkr otevřen, museli nás všechny vytáhnout a položit na chodbě bunkru. Všichni jsme byli nazí. Ze 39 osob zavřených v cele číslo 20 zůstalo na živu 19. Z nich 6 museli dopravit do nemocnice, kde zemřeli dalši 4."

Stehzelle:
   Dále zde byly tzv."Stehzell" ("cely, v kterých se mohlo jen stát"). V nich vězňové buď odpykávali trest, anebo sem byli zavřeni ti, kteří byli dopadeni na útěku. Cela byla rozdělena na čtyři samostatné části o rozměrech 90x90 cm. Vězňové se do nich dostávali jako do psí boudy otvorem v podlaze. Do každé části se museli vtěsnat čtyři (celkem tedy 16 vězňů ve čtyřech částech). Vzduch sem vnikal jedině malým otvorem 5x5 cm. Vězňové nemohli sedět, nemluvě již o ležení, a pro nedostatek vzduchu se dusili. Ty, kteří nezemřeli, hnali ráno do práce a večer je sem znovu zavírali. Vězeň dopadený při útěku nedostával v tomto žaláři ani jíst ani pít a umíral z hladu.
   Vedení tábora provádělo zde periodické selekce zvané "vybírání" nebo "čištění bunkru". Vybrané vězně stříleli na nádvoří bloku číslo 11 anebo je posílali do zvláštního trestního oddílu (Strafkompanie).

Patro

Sál č.11  
Tělesné tresty:  
   Tresty se vyměřovaly na zvláštním kozlíku. Oficiální počet 25 ran dosahoval při horlivosti esesáků až 75. Vězeň přitom musel počítat nahlas každou ránu. Když se spletl, začínalo se s bitím znovu. Následky bití líčí výpověď bývalého vězně Boleslava Bicze:
   "Po 21 dnech (pobytu v cele v bloku č.11) vynesli nás sanitáři večer na prostranství před blokem číslo 16, kde jsme v přítomnosti Hösse, Grabnera a Krankemanna dostali 50 ran. Ztratil jsem vědomí a nabyl jsem je teprve po čtrnáctidenním pobytu v táborové nemocnici; probudil jsem se na sále, kde leželo 36 mrtvol. Na mou prosbu přeložil mě lékař-vězeň Tadeusz G. na jiný sál, operoval mě a pečoval o mne asi 7 týdnů, dokud jsem se nevyléčil z ran po bití. Hnisaly mi hýždě, vznikla flegmona a nekrosa a většina svalů na pravé straně hýždí odumřela..."
   Současně s Biczem bylo zbito několik jiných vězňů. Jeden z nich, Stanislaw Mrzyglód, zemřel následkem tohoto strašného bytí.

Půda
Zavěšování na trámu:
   Trest zavěšování na trámu spočíval v tom, že vězně pověsili za ruce vytočené dozadu tak, že se špičkami nohou sotva dotýkal země. Vězňové takto viseli několik hodin. Tento trest se prováděl na půdě bloku číslo 11.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hnus

(Hanička, 20. 12. 2009 12:52)

byly to odporní tyrani

hruza

(Hanička, 20. 12. 2009 12:43)

to co se stalo se nedá uvěřit je to příšerné

osvětim

(iveta, 3. 11. 2009 17:20)

byla to pekelná hrůza