Jdi na obsah Jdi na menu
 


Shrnutí

15. 3. 2006

Osvětim

Osvětim (německy Auschwitz), která byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem, byla založena na Himmlerův rozkaz z 27. dubna 1940 v blízkosti polského městečka Oświęcim. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940 a byli využíváni k otrocké práci. V březnu 1941 zde již bylo registrováno více než 10 tisíc vězňů. Osvětimský tábor byl známý pro svou tvrdost. Neblaze proslulý byl především blok 11 (tzv. bunkr), kde byli vězňové trestáni tím nejkrutějším způsobem. Před ním stála tzv. černá zeď, u níž se konaly časté popravy. Nápis "Arbeit macht frei!", který byl umístěn nad hlavní bránou osvětimského kmenového tábora, tak byl pouhým cynickým výsměchem.

Symbolem bezohledného využívání vězňů se staly lékařské pokusy prováděné na vězních nacistickými lékaři, např. neblaze proslulým Josefem Mengele. Tito "lékaři" experimentovali mj. se sterilizací židovských žen a prováděli pokusy na dětech, především na dvojčatech.

V březnu 1941 poručil Himmler vedle původního kmenového tábora postavit druhý rozsáhlejší kompex, který byl nazván Osvětim II - Birkenau. Tábor v Birkenau byl rozdělen do řady podsekcí ohraničených ostnatým drátem nabitým elektřinou. V sekci BIIb byl v letech 1943 - 1944 umístěn tzv. terezínský rodinný tábor. Při nejvyšším stavu bylo v Birkenau více než 100 tisíc vězňů. V březnu 1942 byl v blízkých Monovicích zřízen tábor Osvětim III, nazývaný též Buna Monovice, kde si německá firma I. G. Farben zřídila továrnu na výrobu syntetického kaučuku. Jako pracovní sílu využívala otrocké práce vězňů. K Osvětimi dále náleželo 45 dalších pobočných táborů, kde byli vězňové nuceni k otrocké práci - většinou pro německé firmy.

Obrazek

Osvětim se stala jedním z táborů, kde probíhalo masové vyvražďování Židů. V létě 1941 předal Heinrich Himmler veliteli osvětimského tábora Rudolfu Hößovi příkaz vybudovat v Osvětimi centrum masového vraždění Židů. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I. V ní byly v září 1941 poprvé vyzkoušeny a ověřeny vražedné účinky cyklonu B - látky, která se běžně používala pro deratizaci. Později byly v Birkenau postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na šest tisíc lidí. Plynové komory byly maskovány jako sprchy, které měly oběti přesvědčit, že jde o desinfekční opatření, kterým musejí projít dříve, než budou posláni na práci v táboře.

Od konce března 1942 začaly do Osvětimi proudit židovské transporty z nacisty ovládaných zemí. Nejdříve sem byli deportováni Židé ze Slovenska z Francie, od července 1942 z Nizozemí, od srpna z Belgie a Jugoslávie. Od října 1942 do října 1944 bylo z Terezína do Osvětimi deportováno více než 46 tisíc vězňů. Část z nich byla na přechodnou dobu umístěna v tzv. terezínském rodinném táboře. Po celý rok 1943 do Osvětimi přijížděly transporty z Německa a dalších zemí v nacistické sféře moci. Obětí poslední velké vlny deportací do Osvětimi se stali maďarští Židé, kteří sem byli deportováni od května do července 1944.

Na základě Himmlerova příkazu z 29. ledna 1943 bylo do Osvětimi deportováno také zhruba 20 tisíc Romů, kteří většinou zahynuli v plynových komorách.

Po příjezdu transportu na rampu v Birkenau se konala tzv. selekce, při které důstojníci SS rozhodovali o tom, kdo bude vzat na práci a kdo bude poslán přímo do plynových komor. Často jen náhoda, nebo nálada esesmana rozhodovala o smrti nebo o naději na přežití. Vězňové vybraní na otrockou práci byli posláni do některého z mnoha dalších pobočných táborů Osvětimi nebo jinam v systému nacistických koncentračních táborů, jejichž cílem bylo tzv. Vernichtung durch Arbeit - vyhlazení prací.

Vězňové táborové tyranii vzdorovali různými formami odboje. Odbojové organizace pomáhaly vězněným shánět léky a potraviny, dokumentovaly nacistické zločiny, pomáhaly při útěku a sabotážích, snažili se prosadit politické vězně do zodpovědných pozic a připravovaly se na povstání. Z Osvětimi uprchlo celkem 667 vězňů, z nichž však 270 bylo dopadeno již v okolí tábora a okamžitě popraveno. Nejznámějším případem byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolf Vrba), kterým se podařilo přejít na Slovensko a informovat tamější židovské vedení a jeho prostřednictvím celý svět o hrůzné skutečnosti Osvětimi, o níž sepsali obsáhlou zprávu. 7. října 1944 došlo v Birkenau k povstání Sonderkommanda pracujícího v plynových komorách. Vězňům se podařilo zničit jednu z plynových komor a narušit tak vyhlazovací proces. Všichni povstalci zahynuli. Popravena byla také skupina mladých vězeňkyň, které povstalcům propašovaly z továrny v Monovicích střelný prach.

Brzy poté byly plynové komory a krematoria na Himmlerův rozkaz zničeny. Před postupující Rudou armádou bylo třeba skrýt stopy vražedné mašinérie. Když se v lednu 1945 začala k táboru sovětská vojska blížit, začalo chvatné vyklízení tábora. 58 tisíc vězňů bylo vyhnáno na pochody smrti - větší část z nich byla v jejich průběhu zavražděna. 27. ledna 1945 vstoupila do tábora Rudá armáda. Nalezla zde 7650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů a řadu dokladů o zločinech, které nacisté nestačili včas zničit. Tak bylo v táborových skladech nalezeno téměř 8 tun lidských vlasů a přes milion pánských obleků a dámských šatů.

Obrazek

Fotografie dětských vězňů po osvobození Osvětimi. (Foto: Belarussian State Archive of Documentary Film and Photography, courtesy of USHMM.)

Podle různých odhadů bylo v Osvětimi zmařeno 1.2 až 1.6 milionu lidských životů. Osvětim se stala symbolem nacistického "konečného řešení židovské otázky", symbolem nelidskosti a genocidy.

Po válce se v Polsku a ve Spolkové republice Německo konala řada procesů proti pachatelům zločinů z Osvětimi. V roce 1947 byl v Polsku odsouzen k smrti a popraven velitel Osvětimi Rudolf Höß. V témže roce se v Krakově konal proces proti 40 dalším pachatelům. Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo v letech 1963 - 1966 odsouzeno dalších 22 Němců za zločiny spáchané v Osvětimi.

Převzato z http://www.holocaust.cz/cz2/history/camps/auschwitz

 

Náhledy fotografií ze složky Osvobození Osvětimi.

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

des

(simca, 17. 5. 2008 21:31)

ja sem tam byla a reknu vam ze to tam je fakt des... nic pro slabsi povahy ja sem tam bulela jak mimino....tam si clovek fakt uvedomi jak se ma strasne dobre....

Zdravim

(Jano.Sula@seznam.cz, 1. 5. 2008 22:29)

Zdravim,nevi te nekdo ,prosim jak je v Koncentracnim tabore v Oswetimi Otewrene ,Prosim napiste nekdo ,kdo to vy prosim nemuzu to nikdy najit Dekuji ,Jano.Sula@seznam.cz.Odepste prosim.dik krasny zbytek vecera vam vinshuji.

otviraci doba

(Martin, 28. 4. 2008 19:24)

Nevite nekdo jak je tam otevreno? jestli kazdy den? Predem dekuji za odpoved...pokud mozno na mejla...Lancam@seznam.cz

Osvětim

(Irenka, 16. 3. 2008 11:32)

19.3.08 Jedu se třídou do Osvětimi a nemůžu se dočkat... Miluji taková místa, vždycky mě úplně polije pot a chci ronit slzy, protože je to pro mě velice zraňující... Osudu těch lidí mi určitě nejsou lhostejné.....

Chtela bych

(Pavla, 14. 3. 2008 19:54)

Hrozne moc si preju tam ject a kouknout se jaky to tam je hodne o tom ctu a moc odsuzuji FAŠISMUS FUJ!!

Jednou Osvětim navštívím

(Adelina, 25. 1. 2008 14:05)

Byla jsem akorát v Terezíně a jako bych tam ty lidi co trpěli cítila,měla jsem smíšené pocity a celkově mi z toho nebylo vůbec dobře.Chtěla bych se jet podívat taky do Osvětimi ale jelikož čekám miminko,myslím že to v tuto ch víli není vhodné,ale jednou se tam určitě vypravím i se svým manželem,protože věci ohledně války a koncentačních táborů mně zajímaly vždy..

Rady na návštěvu táborů

(Džordžo, 2. 12. 2007 14:54)

Jedte nejméně na 2 dny, za jeden den projdes akorat Osvětim, Březinka je taky na cely den, jinak da se prespat za 50 zlotych se snidani. Neváhejte, jedte. Otevre vam to oči.

- výlet -

(Beruna, 20. 11. 2007 10:33)

Musím začít takto - Hrůza . Chystáme se také na jaře 2008 do Osvětimi.Konečně mám společníka,který se mnou vyrazí.Nikomu se tam nechce!!!Díky za informace ohledně parkování atd.K příspěvkům - myslím si,že poláci ani tak nevydělávají na netěstí,spíš si myslým,že zaplatí průvodce,elektriku a udržují tento "objekt" pro další generace,to taky něco stojí.Každý si to vykládá jinak,ae pochybuji,že by zrovna češi dělali něco zadarmo.I kdyby vstup stál 500Kč,stejně tam pojedeme.Jsem strašně zvědavý tvor,ale zároveň se bojím pocitů.chtěla bych na vlastní oči vidět a mluvit s někým kdo to "tam" přežil!!!Hezké stránky.

Zájezd do Osvětimi

(Saari, 6. 10. 2007 18:58)

Naše škola pořádá jednodenní zájezd do Osvětimi za 800 korun, v ceně je vstupný, pojištění a doprava. Vícw info na www.hshronov.cz, jede se 20.

cesta do..

(tabary, 17. 9. 2007 19:13)

taky by jsem se tam chtela podivat, nechcete tam nekdo jet? z prahy a okoli. tabary@atlas.cz 30+

Sakra ja ete nemel tu cest :(

(Bílej jezdec, 30. 8. 2007 22:23)

Ja tam jeste nebyl:( ale chci se tam podivat strasne moc...

Poznatky

(Pecan008, 26. 8. 2007 21:18)

Jak již psal Mik, tak parkoviště přímo u vstupu za 3 eura na den je opravdu pakatel. A dali jsme na radu, že si máme koupit jen tištěného průvodce a VELMI jsme prohloupili. Živý průvodce určitě stojí za tu investici, protože v tištěné VŮBEC nic není
!!!!

Osvětim

(Mik (mi.p@seznam.cz), 24. 8. 2007 9:51)

Tak teď bych měl pár rad já...
Parkoviště přímo u tábora v Osvětimi není vůbec drahé, stojí 7 zl na celý den (což je asi 60kč, nikomu to kapsu neurve). A je to taky jediné vstupné, které se tam platí, jinak je VŠE zadarmo. Český tištěný průvodce (velice stručný) stojí 3 zl., ale pro toho, kdo neumí anglicky ani německy doporučuju průvodce živého, při větší skupině to výjde na pakatel..

Tábory jsem navštívil o tomto víkendu a můžu říct, že za jeden den se to prostě nedá všechno obejít, hlavně tábor v Březince, to je opracdu mazec. Kolem Krakova (je od tam cca 45 km) jě několik campů na přespání, výlet se dá prodloužit a abohatit o prohlídku krakovského gheta, synagog, a torzem bývalého pracovního tábora v Plaszově. Takže jestli se někdo touhle problematikou zabývá více, doporučuji prostě cestu minimálně na dva dny.

To co jsem tam viděl a cítil se nedá popsat, slyšet a číst o Osvětimi je věc jedna, ale navštívit to tam je věc druhá... až tam si člověk uvědomí že byly doby, kdy lidský život neznamenal absolutně nic..

zájezd

(Janča, 12. 7. 2007 12:26)

Prosím vás, nevíte, jestli nějaká cestovka poskytuje jednodenní zájezdy někam do koncentráku? Myslím, že každý by se tam měl alespoň jednou v životě podívat, aby viděl a pochopil...

Odpověď

(Martin Helebrand, 10. 7. 2007 16:53)

Na oficiálních stránkách www.auschwitz.org.pl najdete uplně všechno.Doporučuju nebrat si průvodce,protože pak byste platily cca 20,-zlotých.Stačí,když si v tom vstupním areálu koupíte českýho tištěnýho průvodce za 10-15 zlotých a projdete to dle mapy sami.
Dále doporučuju parkovat na parkovišti u toho hotelu či obchodňáku,protože to parkoviště ve vstupním areálu je o 100% dražší.
Pití si vemte hodně,protože je nikde nekoupíte(mimo vstupní areály).Pokud chcete navštívit i Březinku,vemte si rovnou cisternu.Je strašně velká a obzvláště v letních parných dnech nechutně vyprahlá.

kontakt atd

(Petr, 26. 6. 2007 15:35)

taky by me zajimalo,jestli nekdo neznate nejake stranky,kde bych zjistil,jak se konaji prohlidky atd.chteli bychom se tam podivat.diky...

Re:je to moc krutí

(Eliška, 25. 6. 2007 12:08)

chtěla bych se ject podívat do osvětimi ale prý je to na silní žalduek kdy jsem v praze skoro rozdejchávala židovské město tak newím jak rozdejchám osvětim mno hrůza..

Dotaz

(myšák, 20. 6. 2007 11:10)

Mám dotaz, chtěli bysme se jet do Osvětimi taky podívat a nikde nemůžu najít, kdy je tam otevřeno, kolik vstup, průvodce atd. Aby sme nejeli zbytečně a nebyla třeba zavřeno, nebo nevím jak to tam funguje. Prosím někoho kdo tam byl, ať napíše.Díky

pěkne

(Karolínka, 18. 6. 2007 23:58)

mas to moc pekne napsane..byla jsem se tam podivat pred rokem,a myslim si ze si clovek spoustu veci uvedomi..bylo to tam hrozne a nikdy bych to nechtela zazit!znam cloveka ktery to zazil!

Dost husty

(Majkl, 17. 6. 2007 18:22)

Před rokem jsem tam byl a bylo to drsny nechtěl bych to zažít.Každymu kdo se trosku o to zajímá doporučuju se tam jet podívat.A co je na tom hnusu pozitivního je že poláci se nesnaží vydělat na lidským neštěstí jako češi v terezíně 180 za vstup je fakt drsný