V celém osvětimském táboře zavládlo velké vzrušení v sobotu dne 7. října 1944. Slunný podzimní den byl vyrušen výstřely a houkáním poplašné sirény, která tentokrát nesignalizovala letecký poplach. Z budovy čtvrtého krematoria, které bylo v lesíku, označovaném polskými vězni jménem Brzezinka, stoupal sloup dýmu a šlehaly plameny. S rychlostí blesku roznesla se po táboře úžasná zpráva. Vězňové sonderkomanda se vzbouřili. povstali se zbraněmi v rukou a bojují proti esesákům!

   Ozbrojený útok vězňů proti esesákům byl připravován již dlouho před 7. říjnem. Prvním politickým organizátorem v sonderkomandu byl jeho kápo, Litevec Kaminský. Pracoval v krematoriu č. I. Byl v přímém spojení s vedením skupiny odporu v Osvětimi I. Tak jako na všechny osvětimské vězně i na sonderkomando mělo značný vliv přiblížení se Sovětské armády na jaře 1944.

   Kápo Kaminský měl důvěru střežících esesáků a využil této situace pod různými záminkami k návštěvám jiných táborů. Vlastním účelem jeho návštěv bylo navazování spojení s příslušníky tajné politické organizace. V prostoru krematoria č. I. ukryl Kaminský na třicet ručních granátů. Jeho činnost se proto mohla velmi dobře rozvíjet, protože v pracovním oddíle pracovalo kromě polských vězňů také asi 25 sovětských válečných zajatců. Tito vězňové byli do sonderkomanda zařazeni na jaře 1944. Přijeli tehdy s vyklizeného lublinského tábora Majdanku.

   Jednoho srpnového večera roku 1944 byli vězňové sonderkomanda, kteří pracovali v krematoriu č. I., vyzváni k okamžitému nástupu. Nastoupili ve svlékárně krematoria. Velitelem krematorií esesákem Mollem jim bylo oznámeno, že kápo Kaminský byl právě zastřelen. Byl odhalen jako jeden z hlavních organizátorů tajné skupiny hnutí odporu, která chystala vzpouru. Současně prohlásil Moll asi dvěma stům přítomných vězňů, že všechny podrobnosti o organizaci jsou esesáků známy, a proto zneškodní každého, kdo by se pokusil pokračovat podle příkladu kápa Kaminského.

připravuje se.......