Jdi na obsah Jdi na menu
 


Domašov - vojenský zajatecký tábor - Kiefrich 2 (Borek)

21. 4. 2010

Když 22. června 1941 začala operace Barbarossa (nacistické Německo napadlo Sovětský svaz), začala na Jesenicko proudit levná pracovní síla. Němci v duchu svého přesvědčení, považovaly Slovany za „Untermenschen“ (podlidi), které je hodno buď zotročit, nebo vyhladit.

První zajatci přišli do Domašova 16. října 1941 z kmenového tábora Lamsdorf VIII F (318) – nyní Lambinowice v Polsku. Asi 65 členné komando těžilo dřevo a stavělo cesty. Po skupinkách pracovali v okolních lesích. Díky katastrofálním hygienickým podmínkám, nedostatečné a nekvalitní stravě (výjmečně spočívala z 200 gramů černého chleba ze šrotu, kávy s meltou, tuřínovou polévku), stejně jako v táboře v Rudohoří a na Rejvízu propukla epidemii skvrnitého tyfu. Ze zatím zjištěných osobních karet zajatců, které si vedla německá správa, se mi podařilo zjistit, že větší skupiny ruských zajatců přicházely v těchto dnech: 16. 10. 1941, 20. 10. 1941, 17. 11. 1941, 3. 9. 1943, 1. 10. 1943, 1. 10. 1943

První zajatec (Polikašev Vasilij) zemřel v táboře 7. 11. 1941. Od tohoto dne následovala další úmrtí v důsledku zmíněné epidemie. Od 7. listopadu 1941 do 20. 12. 1941, tedy v průběhu 43 dnů, zemřelo 17 zajatců. Osmnáctý zajatec (Gonusin Jakov) zahynul 30. 3. 1944. I když se uvádí, že v táboře zemřelo 16 až 18 zajatců, našel jsem ještě i devatenáctého válečného zajatce (Petruševič Filip – 4. 4. 1944), který má v osobní kartě uvedeno jako místo úmrtí lesní tábor Borek R2. Buďto v průběhu dalšího hledání můžeme narazit na více překvapení, nebo se můžeme opřít o práci Dr. Rudolfa Zubera, který se zajatci zabýval již v roce 1961, a kdy se zmínil: „že u čtyř zajatců z osmnácti se nepodařilo zjistit jména. Poslední z těchto bezejmenných byl zprvu pohřben u hájovny v Horním Domašově, po válce exhumován a uložen na hřbitově v Dolním Domašově“.

Je tedy možné, že Gonusin nebo Petruševič je pochován na hřbitově v Dolním Domašově.

Dr. Zuber se zmiňuje i o situaci, kdy byl zajatcům podáván chleba z hrachového listí, následkem čehož se 60 zajatců v květnu 1944 zhroutilo a muselo být vráceno do kmenového tábora.

 Seznamů zajatců, ať už strohých, se příliš nedochovalo. Chybná jména nebo data narození, či úmrtí, proto nebyly výjimkou. Před několika lety Ministerstvo obrany Ruské federace zprovoznilo online archiv s osobními kartami zajatců z celé Evropy. Proto je možné průběžně vytvářet určitý obraz zajatců i na Jesenicku. Proto bude postupně docházet k doplňování těchto informací i s poznatky ze SOkA Jeseník. S velkou pravděpodobností se však nikdy nepodaří najít všechny osobní karty, protože na konci války docházelo německými úřady k ničení těchto dokumentů.

Průměrná životnost zajatců z dochovaných karet činí 34,5 roků.

Do 29. ledna 2015 jsem zajistil tyto informace

Jména mrtvých ruských zajatců z lesního tábora v Borku:

Polikašev Vasilij              rus               číslo zajatce       2194
Ivanov Leonid                  rus                                         2461
Ušakov Vasilij                 rus                                         2429
Korobanov Vasilij            rus                                         18171
Somtrelkin Nikolaj                                                        
Balaev Timofej                 rus                                         3351
Volkov Michail                 rus                                         2182
Beikov Michail                 rus                                         2313
Belagov
Bajkov Nile                      rus                                         2434
Ičev Nikolaj                      rus                                         2241
Popov Matvej                   rus                                         2291
Krikun
Skrizaj
Afanasev Fedor                rus                                         2256
Petruševič Filip                rus                                         21578
Burchanov Dmitrij             rus                                         2359
Bolovkin
Gonusin                          rus                                         79545

Počet mrtvých zajatců je daleko vyšší, protože někteří z důvodů svého zdravotního stavu byli přesunuti zpět do hlavního tábora nebo do lazaretu, kde zemřely v průběhu několika dnů až měsíců. Nikdy se již dostatečně nevyléčili ze svých zranění a nemocí. Takových případů jen z tohoto tábora jsem napočítal deset.

 

Ruští váleční zajatci, kteří byli součástí zajateckého tábora v Borku.

archipov-kuzma-profil.jpg

Archipov Kuzma

bogacev-matvej-1-----profil.jpg

Bogačev Matvej

filimonov-maxim-profil.jpg

Filimonov Maxim

ilin-anton-1-----kopie.jpg

Ilin Anton

isajev-stepan-profil.jpg

Isaev Stepan

karpov-pavel-1-----kopie.jpg

Karpov Pavel

konstantin-grigorij-profil.jpg

Konstantinov Grigorij

kotomkin-ivan-profill.jpg

Kotomkin Ivan

kotovrazov-vasilij-1-----kopie.jpg

Kotovrazov Vasilij

kuzovkin-sergej-profil.jpg

Kuzovkin Sergej

petrusevic-filip-1-----kopie.jpg

Petruševič Filip

petuchov-fadej-profil.jpg

Petuchov Fadej

pletnev-ivan-1-----kopie.jpg

Pletnev Ivan

radostev-alexandr-profil.jpg

Radostev Alexandr

rikov-abram-profil.jpg

Rikov Abram

kopie---samsonov-alexandr.jpg

Samsonov Alexandr

zjatmin-ivan-1-----kopie.jpg

Zjatmin Ivan

udodenko-dmitrij---profi.jpg

Udodenko Dmitrij

litvinov-michail-1-----profil.jpg

Litvinov Michail

 

 

 

Obrazek

Obrazek

Budova zajatců je ještě dnes velice dobře zachovalá

Budova zajatců zblízka

Obrazek

Obrazek

Budova zajatců - zadní pohled

Ještě dnes lze ve stromech najít ostnaté dráty

 ------------

 

Obrazek

Obrazek

Ukazatel- kudy na hřbitov

Hřbitov sovětských vojáků

Obrazek

Obrazek

Hřbitůvek

Jména na náhrobcích

dscf8617.jpg

23-rijna-1942.-zdroj-osobni-archiv-jiriho-ondrejkovice..jpeg

Současný stav hřbitova

Strážnice tábora - Zdroj: os. archív Jiřího Ondrejkoviče.

 

 Pracovní komando R 2 Kiefrich.docx

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Německé pracovní a přesídlovací tábory

(Anna Nováková. , 31. 1. 2015 19:58)

Hledám nějaké zprávy o pracovním a přesídlovacím táboře Cholm(Chelm)okres Lublin-Polsko. Jedinou zmínku o tomto táboře jsem se dočetla v knize od ruského spisovatele(název a jméno si nepamatuji). Mám z tohoto tábora křestní list v němčině