Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Brannou povinností byli odčerpávání pracovníci z výrobního procesu a tito museli být nahrazováni zajatci. První tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlích u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940. V tomto roce získala v konkursu firma j. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na postavení několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotku, márnici a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl pak oplocen a na bráně umístěn nápis: "ARBEIT MACHT FREI".

První zajatci polské armády byli přivezeni do tábora v srpnu 1940. Na podzim následujícího roku byli pak předáni na práci různým soukromým firmám a na jejich místo přivezeni zajatci ze západní Ukrajiny. Jejich počet byl minimálně dvojnásobný proti možné kapacitě ubytování. Zdravotní stav těchto zajatců, jak uvádí zpráva podaná pracovnímu úřadu v Jeseníku, byl již při přepravě velmi špatný. Zajatci v těžkých životních podmínkách živořili a v táboře vypukl tyfus. Za pouhý jeden měsíc od 4. 12. 1941 do 5. 1. 1942 zemřelo 17 zajatců. Další čtyři v roce 1942, jeden v roce 1943 a dva neznámo kdy. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že v průběhu zimy musela být vyměněna jedna třetina zajatců pro tělesnou slabost a neschopnost pracovat v tak těžkých podmínkách. Závěr zprávy pak hovoří, že i další přidělovaní zajatci jsou ve velmi zbědovaném stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na uplavici nejen zajatci, ale i dozorci a jeden lesní.

V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu odsunuti do prostoru Moravské Třebové. Na jejich místo, po úpravě vnitřních prostorů budov, vybudování umyvárny a po prověření celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli přesunuti zajatci anglické armády. Dávky jídel byly lepší, rovněž byly i příznivější pracovní normy a od září 1944 jim byly přiděleny přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945 bylo v táboře 50 anglických a francouzských zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace.

V roce 2009 jsem začal zjišťovat a ověřovat jména padlých nebo těch, co prošli tímto táborem v online databázi Ministerstva obrany Ruské federace. V závorce, nebo červěně budou opravy, které jsem zjistil po nalezení osobních karet dotyčných zajatců. Roman Janas.

Jména mrtvých sovětských zajatců: