Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vidnava

15. 5. 2009

 

   V listopadu roku 1939 přišlo prvních šedesát zajatců polské národnosti do kaolínových dolů ve Vidnavě. V roce 1940 se ve Vidnavě objevili francouzští váleční zajatci. Koncem září 1940 jich zde bylo téměř 700, z toho na 600 důstojníků a okolo 100 řadových vojáků. Místem uvěznění se pro zajatce stal bývalý theologický seminář. Celkový počet vězňů se blížil k číslu 800. Průměrně se v táboře pohybovalo 500 osob.

Všichni zajatci, kteří byli posláni na Jesenicko, prošli kmenovým táborem v Lamsdorfu(dnes Lambinowice v Polsku). Jeden francouzský zajatec(Jean Mousel), ve svých pamětech popisuje toto místo, jako peklo na zemi. Zajatci jiné národnosti( zřejmě rusové) mu připomínali jen lidské stíny. Podmínky v tomto táboře byly tak katastrofální, že zde zahynulo na hlad,. týrání a nemoce na  40 000 osob ruské národnosti, na které se nevztahovala Ženevská konvence. Proto, mu tábor ve Vidnavě, když do něj poprvé vstoupil, připadal jako ráj na zemi a přirovnal jej k tříhvězdičkovému hotelu.

Budova po válce byla nejprve nevyužita, poté sloužila mnoho let jak Dětská vojenská ozdravovna, poté byla vrácená církvi a v současné době zde vzniká věznice. Děkuji Ředitelství vězeňské služby, že mi umožnila zdokumentovat tento objekt po téměř sedmdesáti letech od nedobrovolné návštěvy francouzských zajatců.

Jako porovnání historie ze současnosti použiji obrazy poručíka Raymonda Honorého, který v táboře strávil dva roky svého života.

derethe05.jpg

promenades-dans-le-camp--par-le-lieutenant-raymond-honore-2.jpg

dscf8233.jpg

fotografie altánu 1940-1942 altán  altán - duben 2012

 

arrivee-au-camp--par-le-lieutenant-raymond-honore-.jpg

Příchod do tábora - 1940

dscf8226.jpg

Duben 2012

repos-sur-l-herbe--par-le-lieutenant-raymond-honore-.jpg

Plocha na odpočinek/opalování

1940-1942

dscf8235.jpg

Duben 2012

chambree--par-le-lieutenant-raymond-honore-.jpg

na pokoji

1940-1942

dscf8278.jpg

Duben 2012

 

Obrazek

Obrazek

Portrét: poručík Raymond Honoré Táborové procházky - podle Raymonda Honorého

ccf01052012_00000.jpg 

 

ccf01052012_00001.jpg 

   

 

 

   

--------------------------------------------------------------------------------------

 Někdy v letech 1943 zde byl zřízen i lazaret: Doposud se mi podařilo najít 9 příslušníků ze 23 z tzv. Vlasovovy armády, kteří zemřeli v lazaretu a kteří byli pochování na městském hřbitově. 

 - Fatigov Biroget (Tat.)      (1918 - 4. 12. 1944)  v 8:00 hod  -  poch. 6. 12. 1944

 - Rezvatov Leonid (Rus.)    (15. 1. 1918 - 23. 11. 1944) v 11:30 hod  -  poch. 24. 11. 1944

 - Krasnikov Andrej pokr. (Rus.)   (27. 10. 1913 - 9. 1. 1945) - poch. ?

 - Kasimov Gaif (Azer.)        (1919 - 3. 10. 1944) - poch. 5. 10. 1944

 - Kendžaev Nigmat (Turk.)  (5. 5. 1923 - 27. 9. 1944) - poch. 28. 9. 1944

 - Basirašvili Roman (Gruz.)   (7.1903 - 18. 9. 1944) - poch. 19. 9. 1944

 - Azarjan Aleksandr (Arm.)   (1904 - 3. 11. 1944) - poch. 4. 11. 1944

 - Dulepov Bulikij (Turk.)        (7. 1. 1922 - 9. 11. 1944) - poch. 10. 11. 1944

 - Mamčin Lev (Ukr.)              (21. 9. 1921 - 8. 12. 1944) - poch. 11. 12. 1944

   Začátkem roku 1945 vyhloubilo 9 anglických zajatců podkop a uprchli. U Kobylé však byli dopadeni a 4 znich zastřeleni

Kaolinový lom

Obrazek

Obrazek

První dvě fota kaolinového lomu jsou použity ze stránek:  vidnava.blog.cz

-------------------------------------------------------------------------------------

Obrazek

Foto se nachází v jesenickém archívu v kronice Vidnavy.

Koleje vedoucí do kaolinového lomu. Kolej vlevo končí asi 5 m za vraty. Kolej vpravo pokračovala tunelem až do lomu. Na druhou stranu vedly koleje přes cestu až do továrny, kde se kaolín zpracovával. Foto níže:

 

Obrazek

 

Foto se nachází v jesenickém archívu v kronice Vidnavy.

-------------------------------------------------------------------------------------

 

Vidnavský seminář

Vidnavský kněžský seminář a filosofickoteologické učiliště byl založen Vratislavským  biskupem a  kardinálem Jiřím Koppem v roce l899. Ve Vidnavě bylo gymnázium, ale protože denní dojíždění  působilo mnohým studentům značné potíže,  rozhodlo se město, že pro ně vystaví  konvikt, jakýsi druh internátu. Se stavbou se začalo r.1899, ale protože se město dostalo do finančních potíží, stavba brzy ustala. Pozemek s rozestavěnou budovou zakoupil Kopp pro učiliště. Připojil další křídlo budovy, která byla ukončena r.1902. Učilišti byl přiznán charakter vysoké školy se čtyřletou učební dobou. Reprezentantem učiliště byl ředitel, jehož jmenoval vratislavský arcibiskup. Jediným  Čechem po celou dobu trvání učiliště byl mezi profesory František Onderek. Profesoři pracovali vědecky a jejich díla vycházela nejčastěji ve vlastním sborníku Wiedenauer Studien. V semináři bylo několik knihoven, z nichž odborná obsahovala 20 000 svazků. Z řad posluchačů vyšel jeden biskup - Jiří Stroba, biskup z Poznaně.
          Po první světové válce považovali někteří činitelé ústav za německou instituci a ministerstvo školství rozhodlo v r.1921 o jeho zrušení. Záležitost přišla k soudu a dopadla pro ústav příznivě. Názory na zrušení opět ožily ve třicátých letech.
      Za 2. světové války studovali nejprve na ústavu bohoslovci z Olomouce. Po uzavření českých vysokých škol bylo v r.1940 vedení semináře oznámeno, že celá budova bude předána německé armádě. Učiliště nalezlo útulek v klášteře Boromejek. Původní budova sloužila do r.1942  jako zajatecký tábor pro důstojníky, pak zde byl zřízen lazaret a lékárna . V r.1944 vypukl v budově požár. Se začátkem r.1945 nastaly poslední dny učiliště.  Dne 19.3.1945  byla výuka přerušena a už nikdy nebyla obnovena. V květnu obdrželi bohoslovci příkaz od  dr.Oderka, aby nastoupil na bohoslovecké učiliště do Olomouce.
      Budovu poničenou válkou dlouho neopravovanou, používala po válce družstvo Jednota z Jeseníku pro sklad obilí. V r.1949 byla pronajata školícímu středisku ČSD v Olomouci. Knihovny byly odvezeny do Těšína a Olomouce, budovu převzala v r.1950 vojenská správa a adaptovala ji na zotavovnu.
     Po válce byli němečtí občané odsunuti. Mezi ně patřili i profesoři semináře Harbich  ( historik),  Kirchner ( patřil k neoblíbenějším, přednášel teologii, sociologii, pedagogiku), Kleineidam ( filosof, dobrý psycholog), Otto ( Nový zákon, řečtina, dějiny umění, hernemeutika). Byli odsunuti 3.10.1946.S nimi odešly i sestry sv.Karla Boromejského.
          Vysokoškolský  kněžský seminář ve Vidnavě vychoval za dobu své existence asi 370 kněží. Byť byl obehnán od r.1904 vysokou zdí stal se součástí města, žel také už jenom bývalou.... Od 50. let zde ministerstvo obrany zřizuje Vojenskou dětskou ozdravovnu Vidnava, která sloužila dětem z celé ČR k ozdravným pobytům až do roku 1997. Poté zůstala budova opuštěná. Stát nyní plánuje celý komplex od církve (vlastníka) odkoupit a zřídit zde detenční ústav (pro vězně s nařízeným léčebným režimem). (použito ze stránek: http://www.vidnava.cz/index.php/zajimavosti

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Starší fota semináře jsou použity ze stránek:  vidnava.blog.cz

-------------------------------------------------------------------------------------

Současnost

Obrazek

Bývalý theologický seminář / 2007

 

Obrazek

Bývalý theologický seminář / 2007

 

Obrazek

Bývalý theologický seminář / 2007

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

XRumer + XEvil torrent

(Julierek, 17. 11. 2017 19:01)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(lenka neuwirthová, 16. 2. 2012 15:51)

dnes je mi 32, ale jako malá holka jsem zde byla 3x ve vojenské ozdravovně a mám na tohle zařízení živé vzpomínky a v dospělosti jsem vidnavu navštívila pak asi 2x . Tahle velebudova ve mě doted vzbuzuje smíšené pocity, tím jak je velkolepá zevnitř i zvenku, prostorná,trochu strašidelná,jako děti jsme tam měli bazén, saunu, několik jídelen, kinosál, a když jsme šli z jednoho křídla do druhého a ještě do jiného patra, tak jsme opravdu šli několik minut.pokoje byly staré s vysokými stropy po 6,8,a více lůžek, ale i nové, zrekonstruované a s vestavěným patrem. Za mých pobytů tam byli bezva vychovatelky, děti opravdu z celé republiky a slovenska a hlavní ředitel tam tenkrát byl pan Hečko z ostravy, který nádherně zpíval a hrál na kytaru a jedna z mých vychovatelek byla paní sona jelínková a jedna paní lenka, hnědooká,tmavovlasá. pokaždé, když pak pro mě po měsíci rodiče přijeli, tak jsem to oplakala.příroda okolo byla všude je mi líto, že takhle ojedinělá a nádherná stavba dnes takhle chátrá.

Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(ju, 16. 2. 2012 16:41)

Lenko dobry den, mám stejně zkušenosti jako Vy. Jako dítě jsem v ozdravovně trávil několikrát. Moc rád na dětskou ozdravovnu vzpomínám i na pana ředitele a i na další a na skvělou partu dětí. Nemáte nějaké osobní fotky z doby kdy jste byla v ozdravovně jako dítě? Bohužel já žádné nemám a je možné, že bych se někde našel. To by bylo moc fajn. Také jsem se byl před zhruba 2 lety do těchto míst podívat po letech, protože jsem si chtěl vše znovu připomenout. Vzpomínky, ozdravovnu, hřiště, okolí, bazén. Pokud by byl na Vás nějaký e-mail, moc rád bych navázal kontakt. Případně odkaz na facebook. Díky moc

Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(lenka neuwirthová, 16. 2. 2012 18:00)

Dobrý den, vůbec jsem nečekala na tenhle komentář nějakou odpověd:)a už vůbec ne tak rychle od někoho, kdo to místo taky zná a taky ho měl rád...., fotku bych jednu našla, ale je malá, černobílá, jsem na ní já a další 3 holky, ztoho dvě slovenky, ale možná na ní budou podpisy, přes víkend ji najdu. uvažuju o založení fb Vidnava VDO, jinak mail na mě je lenkaneuwirth@seznam.cz. ozvěte se! a koukněte na odkaz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/112639-ve-vidnave-bude-detencni-ustav/ ten jsem dneska našla, ale je rok starý. je to vzpomínka na tu budovu úžasnou.

Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Vlastimil Tlach, 23. 3. 2012 14:51)

Ahojky, chtěl bych toho tolik říct, ale jen mi běhá mráz po zádech. Jsem také jedním z těch co tu strávili nádherné chvilky.

Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Miroslav Šebek, 8. 4. 2012 9:12)

Zdravím,
ten popis je přesný.:-) Byl jsem tam 2x jako dítě. Když jsem tam byl popvé, fungovala nejspíš celá budova. Při druhé navštěvě již v budově probíhl rekonstrukce v části, kde byla škola a kinosál byl uzavřený.

Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(MirekŠvec, 6. 5. 2012 10:09)

Uplně náhodou jsem narazil na Váš komentář.Je mi 28,a jako kluk jsem ve Vidnavě také byl.Vzpomínám si matně na všechno.Nevedel jsem ze budova ma tak desivou historii.Ale co si pamatuji ze byla opravdu obrovská-rozlehla,nekolik pater,dlouhe chodby,proste takova zvlastní budova s nadechem neceho co jsem jako dite neumel popsat a ted kdyz ctu nejake informace o Vidnave tak uz vim.pamatuji si take park,bazen-ten venku-uz tehdy nefunkcni a rozbity.take cesty po okoli,kaolinový lom-bly videt zpola zatopene stroje a koleje kamsi dozadu,nádherně modrá voda v kaolinových jezircích,priroda jedna velka nadhera.Ale hlavně,ja si porad rikal ze nevim kde jsem pana Hecka videl,nebo na kterem z mych detskych taboru to bylo a Vy jste mi to uplne pripomela,diky za to.Ja si ho take pamatuji jako perfektnícho chlapa,vychovatele,a to jak hral na kytaru mi to uplne ozivilo.Jednou bych se do Vidnavy zase rad podival jak to tam ted vypada,a prosel se po okoli.

Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(lenkaneuwirthová, 8. 5. 2012 18:04)

Vidím živě p.Hečka jak brnká na kytaru a zpívá Bednu od whisky, ta byla moje nej:) a ten kinosál, spoustu dětí a nějaký program na podiu, snad scénky nebo tak něco. pamatuju i na nějaký zatopený lom, který jsem už v dospělosti ale nenašla. vzpomínám, že jednou jsem byla na oddíle a z pokoje jsem koukala na čapí hnízdo na komíně,a z chodby oddílu zase na kostel a hodiny na něm. a taky vzpomínám na půdu, ta byla neskutečná :), tam jsme ukládali kufry.

Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Martin Šafranko, 16. 5. 2012 8:48)

Dobrý den,
jsem také jeden z několika desítek, možná stovek vojenských dětí, které strávily ve Vidnavě několikrát měsíc pobytu. Do Vidnavy jezdil v 50-tých letech i náš táta a často nám s bratrem vyprávěl o starém semináři s podtextem tajemna a zavřených kaolínových dolech. V 80-tých letech jsme se na poukaz s bratrem, jako děti,asi dvakrát do Vidnavy dostaly. Vzpomínky jsou stále živé i když mi je 41 let. Pamatuji si, že jsem se v turnusech po roce potkával se stejnými dětmi z Prahy, Karlových Var, Ostravy, Brna ale i ze Slovenska. Také si dobře pamatuji na menší hnědookou tmavovlasou vychovatelku (mám pocit, že jako vychovatelé zde byli studenti z pedag. fakulty v Olomouci), na pana Hečka, který svou bednou a smíchem rozveseloval snad všechny děti. Pamatuji se i na pana Kuruce, který nás vozil autobusem a myslím, že dělal ve Vidnavě správce, vzpomínám si i na bývalého náčelníka (nebo lékaře?)pana Černěnka (ale tím jménem si už nejsem vůbec jistý, snad se nikdo nebude zlobit). Když vidím současné fotky je mi docela smutno, vybavuje se mi, jak jsme vždycky čekali před vchodem na klíčníka (Jirka Feld)a sedávali na zakázaném zábradlí, které se snad vůbec nezměnilo. Nejsem si jistý, ale před vchodem byla vilka, kde vychvatelé bydleli. Mám mnoho vzpomínek na toto místo a se stejným tajemnem o něm vyprávím i mojim dětem. S bráchou jsme před pár dny opravdou náhodou o Vidnavě mluvili. Chytlo nás vzpomínání a máme na 22 až 24 června (2012) naplánovaný návrat do dobré Vidnavy. Chtěl bych se podívat, pokud to bude možné, do budovy, do pokojů kde jsme spali, kinosálu, třeba i šaten ve sklepě, podívat se k bazénu, projít se po zahradě, kde jsme hráli fotbal, stříleli z luku a houpali se na houpačkách. Asi povezeme kola, abychom se zajeli podívat do Kraše na koupaliště nebo na kaolín směrem za fotbalové (dříve škvárové) hřiště. Prostě jet si zavzpomínat. Vzpomínám si třeba na jména z oddílu : Dalibor Frk z Karlových Varů, Jiří Feld (jezdil i s bráchou) z Ostravy, Světlana z Prahy, Eva z Brna .... a asi bych v paměti našel i další. Moje adresa je : safrman@seznam.cz.

Martin

Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Dana Hradecká, 1. 6. 2012 12:13)

Taky jsem sem jako malé dítě jezdila , ale nerada vždy když přišel domů poukaz na pobyt na dva měsíce se mi udělalo špatně . Bylo to tam hrozně dlouhé a pravda trochu strašidelné . Pamatuju si ty vysoký stropy na pokoji i krysy které tam tenkrát byly a příšerný zápach v jídelně , je mi 37 let a neni mi z toho dobře ještě teď . Je fakt že tam byla sauna, tělocvična, zahrada a jezdili jsme i někam plavat , ale nemám na to dobré vzpomínky . Vychovatele si moc už nepamatuju ani pana řiditele.

Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Kourová Ivana, 26. 6. 2012 14:16)

I já jezdila do Vidnavy do ozdravovny. Poprvé v roce 1973 podruhé v roce 1974. Sváželi nás vlakama z celé republiky. My děti vojáků ze Žatce jsme jezdili pomalu po panelácích (z jednoho i 10 dětí). Ale že jsme se znali, zvládali jsme i tu budovu a vychovatelky. Přísní byli a dost. Pamatuji si jak jsem seděla celé odpoledne na chodbě, před sebou nesnězené jídlo - zadělávaná zelenina(nemohu dodnes) - a dokud se nesnědlo, nesměla jsem se hnout, jít ani na záchod. Zachránila mě kamarádka, která tu hrůzu za mě snědla. Pamatuji si večery s programem jednotlivých skupin, třídu ve které byly i tři ročníky, pamatuji si bazén na zahradě, my se v něm ještě koupali, pamatuji si lom s dřevěnou loďkou a na břehu pravé křišťály kolik jste jen chtěli - dnes je u Swarovskiho nezaplatíte. Bylo to strašidelné a krásné zároveň, asi to tajemství budovy. A nezapomenu nikdy na vůni lesních pasek a vůni lesních jahod, nikdy v životě jsem tu vůni už nepotkala. Jejda vy jste mi ale vyvolaly vzpomínek. Děkuji

Re: Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(alenasokolova@seznam,cz, 12. 11. 2012 15:32)

Jé,já tam taky jezdila, naposledy v létě 1972.Všechny krásné vzpomínky tu asi už byly napsány.Ještě byl na zahradě rybníček,každé léto malý koloušek, prostě ráj.Byl tam s námi i jedno léto Petr Kotvald a tam se naučil a poprvé zpíval Dajánu.Už léta si slibuji že se tam pojedu podívat.Jednu černobílou fotku celého oddílu ze zahrady mám.

Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Elnc, 2. 8. 2012 13:26)

Na zahradě stával vyřazený MiG21, což bylo pro nás kluky hodně atraktivní a na zahradě běhalo pár pávů. Rok 78-79.

Re: Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(mária mozová, 31. 5. 2013 1:26)

v pamäti mi naozaj zostalo to lietadlo,sme traja súrodenci a boli sme tam všetci traja,máme krásne spomienky na ozdravovňu,už si presne nepamätám v ktorých rokoch to bolo osobne som tam bola tri krát,pamätám si na p.Marie Pospíšilovú bola to moja vychvávateľka,dodnes mám v zdr.karte jej podpis,nechce sa mi ani veriť,že tá budova nie je využitá a je v takom stave.Chela by som sa tam ešte niekedy pozrieť,pretože spomienky sú nezabuduteľné

Re: Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(LADISLAV MALUČENKO, 7. 2. 2016 17:43)

To letadlo byl MIG 15. Vzpomínám na Pavla Krátkého, bráchy Peterovi ze Žatce, Vildu Heinze... hlavní vedoucí paní Pospíšilovou, náčelníka VDO pana Pospíšila, naši vedoucí Karáskovou. Většinou jsme jezdili na turnus květen-červen. Promítání filmů Cesta do Pravěku, Vynález zkázy...v kinosále s dřevěným stropem. Byla to nádhera!

Re: Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Mira, 5. 6. 2017 15:25)

Pravda bylo tam mig. Myslím že to jde o nic 15 na zahradě klec s ptáky. Vybavuji si pavy. rok 1977-79

Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(Libor Müller, 28. 7. 2015 15:25)

V roce 1966-75 tam byl ředitelem(náčelníkem) podpluk.Pospíšil,pak už nevím. Správcem a zároveň řidičem autobusu pan Kurutc. Vychovatelka paní Denenová a Mrázová, Mrázová si časem vzala syna podpluk.Pospíšila. Jedeme se tam podívat na přelomu srpna a září 2015. Chci rodině ukázat místa, kde jsem prožil nádherné dětské měsíce. Křišťáloví lom, kaolinoví lom, polský kopec atd .Mám domluveno,že se možná dostanem do celé budovy kde jsem poznal dobré kamarády-ky. Našel jsem i pár starých fotografií i jednu skupinovou. Škoda, že naše děti nemohli prožít naše pobyty ve VO Vidnava.
S pozdravem Müller Libor
bibomuller@seznam.cz
facebook Libor Müller Praha-Jaroměř

Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava

(vzdelani7@seznam.cz, 1. 12. 2016 12:28)

Dobrý den Martine,
když jsem byl Vaším vedoucím,byl jsem studentem UP Olomouc.Jmenuji se Jaroslav Tichý.
Jména,na která si vzpomínáte,byly Eva Kořínková a Světlana Stýblová.Někde bych našel i další jména.
Pokud budete chtít,napište.
Přeji pěkný den.

Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava - Jaroslav Tichý

(Radek Klíma - Brno, 7. 8. 2017 18:56)

Dobrý den Jaroslave Tichý, byl jste i mým vedoucím (červenec 85 a 86). Nějaké kamarády mám pořád v paměti: Jirka Antálek a Luboš Jakš z Mariánek, Ríša a Lašo z Trenčína, Dan z Brna, Marcel z Karlových Varů, Honza Pavlis z Prahy, jednomu klukovi jsme říkali Fantomas......Já jsem jeden rok vyfasoval přezdívku Černý Korzár, už ani nevím proč.....

Re: Re: Re: vzpomínky na vojenskou ozdravovnu vidnava - Jaroslav Tichý

(Radek Klíma - Brno, 7. 8. 2017 18:57)

Dobrý den Jaroslave Tichý, byl jste i mým vedoucím (červenec 85 a 86). Nějaké kamarády mám pořád v paměti: Jirka Antálek a Luboš Jakš z Mariánek, Ríša a Lašo z Trenčína, Dan z Brna, Marcel z Karlových Varů, Honza Pavlis z Prahy, jednomu klukovi jsme říkali Fantomas......Já jsem jeden rok vyfasoval přezdívku Černý Korzár, už ani nevím proč.....