Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mírov

Na fotografii celkového pohledu na památník můžeme z levé strany vidět: lípu svobody zasazenou 11.11.2005, dále pomník obětem zahraničních operací, uprostřed pomník obětem 1. světové války, vedle pomník obětem 2. světové války a úplně vpravo zvonice Československé Husitské církve.

 

Fotografie

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poděkování

(Jiří, 9. 8. 2009 9:15)

Tímto bych chtěl poděkovat panu Janasovi za uveřejnění těchto materiálů týkajících se pana Františka Kutry, který se stal jednou z 666 obětí fašismu ve věznici Mírov. Za války zahynulo v této věznici 137 Čechů, 516 Poláků a 13 vězňů jiné národnosti. F. Kutra byl bratrem mojí babičky Julie, která sedí na společné fotografii druhá zleva. Zachoval se dopis, který napsal F. Kutra ve vězení 42 dnů před svou smrtí a který je zde uveřejněn. Jsou to v podstatě dva dopisy v jednom. První dopis je pro bratra a švagrovou a je umístěn v horních 2/3 první a druhé stránky dopisu. Druhý dopis je pro manželku s dětmi a je umístěn v dolních třetinách první a druhé stránky dopisu. Toto uvádím pro snadnější orientaci čitatelů tohoto dopisu. Bratr F. Kutry měl zajistit potraviny a léky a pak dopis poslat do Warthegau, kde bydlela manželka s dětmi F. Kutry. Bylo to komplikované, protože Warthegau je poznaňská část Slezka připojená k Německu na začátku války. Dodnes sloužící věznice Mírov je v Olomouckém kraji a na těchto stránkách je o věznici zmínka v sekci Zajatecké tábory na Jesenicku.

Jiří Skopal z Olomouce